Božena Němcová

Božena Němcová, rod. Barbora (Novotná) Panklová bola česká spisovateľka, jedna zo zakladateľov modernej českej prózy. Mala záujem o folklór, vrchol jej diela tvoria poviedky a rozsiahlejšie prózy z vidieckeho prostredia. Známa sa stala predovšetkým prózou Babička. Táto najčítanejšia česká kniha, ktorá sa dočkala vyše 300 vydaní v češtine a bola preložená do ďalší 21 jazykov, patrila medzi povinné školské čítanie aj na Slovensku. Němcovej dielo spolutvorí vrcholné obdobie českého národného obrodenia. Božena Němcová pobudla aj na Slovensku a bola to práve ona, ktorá v knihe Slovenské pohádky a pověsti zachytila najznámejšie slovenské rozprávky ako Valibuk; Mahulena, krásná panna; Vlkolak; Slncový kôň; Pamodaj šťastia, lavička; O dvanástich mesiačikoch a iné. Z tatranského prostredia pochádza aj próza Chyža pod horami.

Jan Karafiát

Jiří Trnka

Josef Čapek

Spolu s bratom Karolom a sestrou Helenou sa narodil v rodine MUDr. Antonína Čapka (*1855 – † 1929) a jeho manželky Boženy (za slobodna Novotná, * 1866 – † 1924). Oženil sa s dcérou známeho vinohradského advokáta Jarmilou Pospíšilovou. V roku 1923 sa im narodila dcéra Alena, ktorá sa neskôr vydala za MUDr. Jaroslava Dostála. V rodine ho volali Peča. Vychodil obecnú a meštiansku školu v Úpici a v rokoch 1901 - 1903 navštevoval nemeckú odbornú tkáčsku školu vo Vrchlabí. V škole nevynikal dobrým prospechom a preto istý čas pracoval ako robotník v úpickej tkáčovni F. M. Oberländera. Vďaka sestre Helene a jej snúbencovi JUDr. Františkovi Koželuhovi, ktorí presvedčili rodičov o praktickom využití štúdia na Umeleckopriemyselnej škole v Prahe, mohol v roku 1904 začať Čapek študovať na Umprum (Uměleckoprůmyslní škola) a tiež v tamojšej špeciálnej škole dekoratívnej maľby. Z obdobia štúdia pochádzajú jeho prvé dochované kresby a olejomaľba V zahradě. Štúdium na Umprum ukončil v roku 1910 a v tom čase si začal dopisovať s Jarmilou Pospíšilovou, ktorá sa o deväť rokov na to stala jeho manželkou. Prvé výraznejšie olejomaľby a kresby ovplyvnené fauvizmom a expresionizmom vznikli na štúdijnej ceste, ktorú v rokoch 1910 a 1911 podnikol s bratom Karolom. Táto cesta ich zaviedla do Paríža a Marseille, navštívili aj Španielsko. Bol spoluzakladateľom moderne orientovanej umeleckej spoločnosti s názvom Skupina výtvarných umelcov, ktorá sa schádzala v pražskej kaviarni Union. V tomto období namaľoval svoje prvé kubistické obrazy. V roku 1912 sa stal členom Spolku výtvarných umelcov Mánes. Spolu s Antonínom Matějčkom redigoval časopis Volné směry, ktorý spolok vydával. Už v tomto období vznikali prvé literárne práce, s bratom Karolom vydával generačný Almanach. Z Mánesovho spolku bol na základe nezhôd s jeho výborom vylúčený.

Josef Svoboda

Karel Čapek

9.1.1890 narozen v Malých Svatoňovicích. Otec Mudr. Antonín Čapek (1855 - 1929), matka Božena, rozená Novotná (1866 - 1924). Sourozenci Helena (1886 - 1961), poprvé provdaná Koželuhová (ovdověla 1926), podruhé Palivcová, a Josef (1887 - 1945). Ještě téhož roku se rodina stěhuje do vlastního domu v Úpici Bratři Čapkové v Paříži roku 1911 F.Peroutka a K.Čapek v zahradě 1937 Při odpočinku 1938 Svatební foto K.Čapka a O.Scheinpflugové z roku 1935 1895 - 1901 navštěvuje obecnou a 1. třídu měšťanské školy v Úpici 1901 - 1905 studuje v Hradci Králové gymnázium 1905 - 1907 přestupuje na První české státní gymnázim v Brně 1907 - 1909 po přestěhování celé rodiny z Úpice do Prahy studuje na Akademickém gymnáziu v Praze 1909 - 1915 studuje na Filozofické fakultě UK filozofii, estetiku, dějiny výtvarného umění, germanistiku, anglistiku a bohemistiku, v listopadu 1915 je promován na doktora filozofie 1917 působí jako domácí učitel Prokopa Lažanského na zámku v Chyších u Žlutic, v říjnu nastupuje jako redaktor do Národních listů 1920 seznamuje se s Olgou Scheinpflugovou, herečkou 1921 - 1938 redaktorem pražské redakce Lidových novin 1921 - 1923 dramaturgem a režisérem v Městském divadle Královských Vinohrad 1922 poprvé představen prezidentu T.G.Masarykovi, s nímž jej poutalo celoživotní přátelství 1923 cesta do Itálie 1924 cesta do Anglie 1925 zakládá československou odbočku mezinárodní spisovatelské organizace Penklub 1929 cesta do Španělska 1931 cesta do Holandska 1935 26.8. se žení s Olgou Scheinpflugovou, novomanželé dostávají od Václava Palivce do doživotního užívání dům ve Staré Huti u Dobříše - Strž 1936 podniká s manželkou cestu do Skandinávie, poprvé navržen na Nobelovu cenu za literaturu 1937 účastní se světového kongresu Penklubů v Paříži 1938 významně se podílí na organizaci světového kongresu Penklubů v Praze. Po mnichovské konferenci je proti němu vedena nenávistná kampaň na stránkách pravicového tisku. Při likvidaci škod na Strži, způsobených povodní, se nachladil a později - 25.12. podlehl zápalu plic. Pohřben byl na Vyšehradě dne 29.12.1938.

Václav Čtvrtek